Kritika se téměř nikdy snadno nepřijímá. A většina z nás přijímá mnohem méně kritiky, než bychom měli.
Nejsnadněji se přijímá neosobní objektivní „výuka“ v předmětu, který jsme se vysoce motivováni učit. A nejtěžší se přijímá kritika v oblasti mravů. Je mnohem snazší říct studentovi medicíny, že si spletl karpály s tarzálními svaly, než říct věřícímu člověku, že je líný, pyšný nebo sobecký.
Lidé mluví o rozdílu mezi konstruktivní a destruktivní kritikou. Ale téměř veškerá kritika je pocitově zničující, když ji přijímáš. A pokud použijeme výmluvu, že ta kritika byla destruktivní, nikdy se nic nenaučíme. Pravdou je, že to není kritik, kdo určuje, zda kritika bude konstruktivní, ale spíše ten, co je kritizovaný!
Obhajoby jako „Jen Bůh zná mé srdce“ a „Kdo jsi, abys soudil?“ pouze zbavují lidi, kteří je používají, růstu, kterého by mohli dosáhnout, kdyby upřímně naslouchali tomu, co je řečeno.
Někteří z nejuznávanějších a nejmocnějších lidí na světě jsou ti, kteří nikdy nepřestali naslouchat kritice. Prezidenti a premiéři jsou vždy obklopeni „poradci“. Chirurgové, generálové a obchodní manažeři se často obracejí na poradce, aby si zlepšili své dovednosti. Ale v oblasti etiky existuje jen málo lidí, kteří se mohou rovnat takové touze po učení. Většina by raději kritice úplně unikla tím, že by se stáhla do samospravedlnosti.
Je snadné si myslet, že náboženství je místo, kam lidé chodí duchovně růst. Obvykle jde však o pravý opak. Náboženství nabízí útočiště před mravním růstem tím, že poskytuje vzorce pro samospravedlnost. Každému novému náboženskému vyznání stačí najít jedinou pravdu (nebo jakoby pravdu), kterou ostatní nenašli, a přestává být potřeba dále růst.
Uvnitř „chrámu“ je pro pastory a jejich stáda snadné najít důvod, proč by měli být vyňati z vnější kritiky. To ale prozrazuje nedostatek víry v jakéhokoli Boha, který je větší než organizace. Můžeme „cedit komáry" se všemy rozdíly, které vidíme mezi sebou a protivníky, nebo můžeme pracovat na růstu velkého jak hora, který je stále k dispozici, když se snažíme učit se od Boha novým věcem.
A pokud se rozhodneš učit se od Boha, můžeš si být jistý/á, že použije i tvé nejhorší kritiky k tomu, aby tě poučil.
